40.kapitola - Kus Blacka pro Růži 1/3

7. dubna 2016 v 8:00 | Angie + Annie |  Růže z Norfolku
Další kapitolka k Růžím.. Tentokrát kombinace mě i Angie.. :) Takových zlomů. No jsem zvědavá, co na to řeknete... Přeji příjemné počtení...


Angie prudce otevřela oči. Kdo by stál nad její postelí, cítil by, jak z ní vyzařuje ohromné štěstí. Tahle záře však nebyla zapříčiněna jen tím, že randila se Siriem, ale tím, že dnes bylo 13. dubna. A. Angie. Má. NAROZENINY!

Obvykle ráda vyspávala a vstávat se jí nechtělo. To ovšem neplatilo vždy třináctého dubna každého roku. Tehdy vylétávala z postele rychlostí blesku. Z koupelny vyletěla v rekordním čase. Psi její veselou náladu ihned pochytili a běhali podobně nadšeně okolo ní. Oblékla si šedé tepláky s černými hvězdičkami a černé tílko. Schody dolů brala po dvou, s ridgebacky v patách.

Když se dveře jídelny rozlétly, Annie už samozřejmě seděla u stolu a snídala. Dělala, že si Angieina příchodu vůbec nevšimla, ani se neohlédla. Angie jen sledovala obrovský balíček vedle Annie a nedočkavostí málem lezla po zdi. Poskakovala, vrtěla se, byla jak z divokých vajec. A Annie dál bez zájmu snídala.
"Haló!" Angie mávala rukama, aby upoutala její pozornost.
Annie sebou trhla. "Jé, Angie, ani jsem si tě nevšimla." Sáhla si rukou k uším a vyndala z nich sluchátka. I s přehrávačem je položila na stůl.
Angie jí to nežrala. Ale v případě, že si bude moci hned rozbalit ten dárek, jí to mileráda odpustí.

Annie se postavila a vzala balíček. "Všechno nejlepší k dvacátým narozeninám!" volala hlasitě a podávala sestře balíček.
Když si ho Angie převzala, viděla Annie, jak jí nedočkavě září oči. Ona sama se nemohla dočkat, až ho rozbalí, protože se nesmírně těšila na to, jakou radost sestře její dárek udělá.
Když Angie z krabice vybalovala černé vysoké Martensky s červenými růžemi, v její tváři bylo ohromné nadšení.

O chvíli později, když uslyšely zvonek, už Angie ve svých Martenskách běžela otevřít. Stál tam pošťák a za tím pugetem světle růžových růží nešel skoro vidět.
Angie si je převzala a přečetla přiloženou kartičku.
Švagrové.
R. A. B.
Musela se usmát. Jestlipak o tom oslovení věděl i Sirius?

Sotva květiny dala do vázy, už zase někdo zvonil. Tentokrát to byl Drew s dobrou radou, ať raději nechá otevřeno, neb zanedlouho má dorazit zbytek rodiny i s dortem.

Oslavovalo se celý den, Angie průběžně kontrolovala svůj mobil a elektronickou poštu a odpovídala na přání, nálada byla výborná, jídlo a pití taktéž. Ale i přes to všechno tam Angie někdo chyběl. Kromě Annie o svém randění s prostředním Blackem ještě nikomu neřekla. A v plánu to taky zatím neměla, přeci jen čtrnáct dní nebylo mnoho.
I tak se ale během neubránila představě, jaké by to bylo, kdyby tam mezi nimi byla i rodina Blackových. Ona se Siriem, Annie s Regem a jejich rodiče by živě diskutovali s těmi jejich, babičky zase s Melanii… Samozřejmě by nechyběli ani bratranci a sestřenice, dále jejich nejbližší přátelé. Úplně to viděla před očima. Moc se jí ta představa líbila.
Podívala se na Annie, zrovna o něčem diskutovala s Drewem a s tátou. Kdyby se to povedlo, kdyby Regulus nebyl takový trouba, mohly by se Angieiny představy docela rychle stát skutečností.
Oslavenkyně nemohla tušit, co se odehrálo před několika dny, když byla se Siriem v klubu. Annie si své malé tajemství o přenocování Reguluse Blacka nechala totiž pro sebe.

Když oslava pozdě večer skončila a Angie zrovna vykoupaná vylezla z koupelny, uslyšela klepání na dveře. Vůbec se nestrachovala, že by Sirius na její narozeniny zapomněl, přestože se celý den neozval.
"Dále."Byl to John, taktéž už v pyžamu, nad to ještě měl svůj typický župan.
"Slečno, je tady vévoda Sirius Black."
Angie vylétlo obočí nahoru. Myslela si, že jí Sirius dárek pošle, protože moc dobře věděl, že ten den bude trávit s rodinou a že rodinka bude spát v jejich domě. A taky věděl, že o nich Angie ještě nikomu neřekla a nemá to v úmyslu.
"Aha, tak ho, prosím, přiveďte nahoru."

Angie byla jako na trní. Nejen proto, že v domě byla celá její rodina a ona právě řekla majordomovi, aby do její ložnice přivedl jejího nového přítele, o němž nevěděli, ale také proto, že netušila, co pro ni Sirius má. Psi opět soucítili s ní a pochodovali jako uzlíčky nervů okolo.
"Slečno? Vévoda Black," oznámil jí John a uhnul, aby Sirius mohl vstoupit.
"Děkuji, Johne, můžete jít. Dobrou noc," říkala Angie a nedokázala z usmívajícího se Siria spustit oči. Když ho Gejša, Casanova a Sirius uviděli, okamžitě k němu přiběhli a začali ze strany na stranu mrskat ocásky.
"I vám, slečno," John se mírně uklonil a Angie se na něj podívala. Z jeho tónu hlasu bylo poznat, jak se culí a co tím myslí.
Sotva se dveře zavřely, skočila Angie Siriovi kolem krku. Musel se sklonit. "Co tady děláš?" ptala se, zatímco ho líbala na tvář, jako by ho roky neviděla.
Zvedl si ji a ona mu omotala nohy kolem pasu. Teprve teď byly jejich hlavy ve stejné výšce. "Přišel jsem za oslavenkyní, co taky jiného,"
"Ale dort už je snědený," namítla a usmívala se. "Balónky propíchané,"
"Pochybuji, že byl sladší, než ty," Přistoupil na její hru. "No, a s tím pícháním- "
Políbila ho, než to dořekl, ale pak se rychle odtrhla, protože se rozesmála. "Dobře, dobře, tohle teď nebudeme řešit, ani nic jiného - třeba provozovat -, ano? O pár stěn dál jsou mí rodiče, prarodiče a co hůř, bratr,"
"Tu jeho ruku na sobě cítím doteď," zakřenil se Sirius a ona se rozesmála. Tehdy v tom salonku, na té lenošce, se doopravdy bála, že ho Andrew praští.
"Dolů, prosím," požádala a on se sklonil, aby se mohla postavit. "Pojď se podívat, co jsem dostala, pojď, " pobízela ho vesele a vzala ho za ruku, aby ho odtáhla k velké pohovce, na které měla různé krabice a spoustu zmačkaného balícího papíru.
"Počkej, počkej," zastavil se, "ještě jsem ti nedal můj dárek," Zamířil tam, kde si odložil velikou tašku, které se Angie dosud nevěnovala. Přicupitala za ním a nakláněla hlavu.
"Pochybuji, že tě překoná," řekla a postavila se do pozoru, aby byla připravena na předání. Sirius si ten balíček s podivným tvarem odložil na postel, vypadalo to, že to je něco hodně těžkého.
Chytil ji za ruku. "No, uvidíme. Pravda je, že bylo těžké vymyslet něco, co ještě nemáš, každopádně, můj miláčku, přeji ti všechno nejlepší k dvacátým narozeninám," třásl jí rukou. "A teď hezky zavři oči a nastav obě dlaně," vybídl ji a ona poslechla.
O pár vteřin později ucítila v rukou něco ohromně těžkého a studeného. Neměla nejmenší ponětí, co by to mohlo být.
"Tak, už můžeš otevřít oči," navigoval ji potěšeně Sirius. Nemusela ho vidět a věděla, jak se usmívá.
Když otevřela oči, obočí jí vystřelilo nahoru. V rukách držela obrovské srdce z růženínu, do nějž bylo vytesáno a postříbřeno věnování a kouzelným citátem, vyjadřující jeho city k ní.
"Je nádherné," vydechla. Netušila, co víc říct. Přeci jen to nebyl ten nejdražší dárek, ale byl zcela jistě jedinečný.
"Je moje," usmál se na ni.
"Cože?" Angie nechápala.
"To srdce, je to moje srdce," vysvětlil.
Sedli si na postel, Angie pořád držela v obou dlaních těžké světle růžové srdce a prohlížela si ho. Bylo veliké asi jako baskeťák.
"A ty mi ho dáváš,"
Přikývl. "Oficiálně, ale máš ho už podstatně déle,"
Podívala se na něj a měla pocit, že má v hrudi slunce. Slunce horké, ale tak zářivé a šťastné, že netušila, jestli to její tělo vydrží, ten nápor štěstí, energie. Kdyby chtěla, dokázala by snad létat.
Opatrně srdce položila na postel a potom ho objala tak prudce, že se svalil na záda. Neříkala nic, jen se stočila k němu, do klubíčka a poslouchala, jak dýchá, jak mu bije srdce, nyní v jejím vlastnictví. Dal přes ni ruku a pevně ji objal.
Byly to prozatím ty nejlepší narozeniny v životě.

Když druhý den Angie uspořádala dýchánek pro všechny své opravdové přítelkyně z řad anglické smetánky, nestačila se divit. Nejdříve si daly něco k zakousnutí, pogratulovaly jí, předaly dárky. A pak se rozpoutala vskutku živá diskuze.
A diskutovalo se o všem. Zpočátku se ze všech stran probíral její začínající vztah s vévodou Blackem, ale když Adelaide tak mezi řečí oznámila, že je těhotná, hovor nabral jasný směr. Když všechny konečně nabraly dech po té palbě gratulací, otázek a rad, svěřila se i Angelína se svou novinkou, a to že se zasnoubila s nejstarším bratrem Adelaide. Sama Adelaide o tom ještě nevěděla, ale byly všechny nadšené, neboť to znamenalo, že teď budou s Howardovými rodina. A v ten moment začaly dámy splétat řetězce rodinné, kdo by byl v rodině s kým, kdyby… si třeba Angie vzala Siria. Všechny dámy, a Narcisa, která měla zanedlouho rodit, speciálně urputně, jí radily, aby to udělala.
O jeho bezhlavě vypálené nabídce se ale raději přítelkyním nezmiňovala.

Večer Angie vklouzla do Annieina pokoje. Přinesla láhev vína, kterého dostala požehnaně k narozeninám a k tomu přinesla tác se sýry, ozdobenými olivami a zeleninou.
Annie se zrovna převlékala do tmavě modrého saténového pyžama. "To jsou ale novinky, viď? Angelína se bude vdávat, Adelaide bude máma, Lily už má takové veliké bříško…"
Angie hledala film, na který se chtěly podívat, ale jakmile Annie domluvila, podívala se na ni. "Jen my jsme se stále nehnuly z místa, že?"
Annie chtěla být veselá, chtěla být šťastná a chtěla se radost s ostatními. Upřímně jim přála jejich štěstí, Angie to věděla, že to tak je, ale i přesto nedovedla přeslechnout v sestřině hlase ten nádech lítosti.
Annie si sedla do postele. "Ne, Angie, ty ses někam posunula, jsi na dobré cestě,"
Angie zapnula film a zachumlala se k Annie pod peřinu. "To bude dobré, uvidíš. Blackovi nejmladšímu to prostě jen trošku trvá. Slibuji, že až budeme se Siriem alespoň měsíc, naznačím mu, aby naznačil bratrovi,"
To byla celá Angie, nikdy neztrácela naději, ochota sama. Annie netušila, jak jí říct o té noci s Regulusem. Byla pravda, že i ona se někam snad už pohnula, po té společné noci si psali, flirtovali, ale pořád to bylo oproti ostatním málo. A zrovna ona, jeden z nejtrpělivějších lidí, které znala. Osud její trpělivost stále zkoušel.
Když dlouho nic neříkala, ozvala se Angie. "Mimochodem, nebyl tu náhodou Regulus? Někdy před čtrnácti dny? Potkali jsme ho se Siriem v Sin City, vyptával se na tebe a pak, když zjistil, že jsi doma sama, měl náhle naspěch,"
Annie poskočilo srdce až kdesi do krku. Lehce zčervenala a spoléhala na to, že to při pouhém světle z televize nejde vidět. "Nebyl, kdoví, kam jel," Snažila se, aby její tón zněl zcela nezúčastněně. Raději si do pusy dala sýr, aby nemusela mluvit. Hlavně vypadat zaměstnaně.
"No, možná zaplatit dopředu za telefon, aby si s tebou mohl psát," prohodila Angie, jako by se sestry ptala, který sýr jí má podat.
"Angie -" vyhrkla zděšeně Annie, ale její čerstvě dvacetiletá sestra jí do toho skočila.
"Ty jsi ale lhářka!" obvinila ji Angie naoko naštvaně a významně se odmlčela. "Myslíš, že jsem úplně blbá? Zvlášť když i Sirius říkal, že jeho bratr poslední dobou nedá mobil z ruky? Ale odpustím ti, když mi povyprávíš, co se stalo…" Tvářila se jako smajlík, celá nedočkavostí málem poskakovala.
Pravdou bylo, že Annie jí to chtěla říct. Už tak dlouho, potřebovala se někomu svěřit s těmi pocity, s někým to probrat, popřemýšlet. Zkrátka svalit tu radostnou tíhu. Jenže se bála, co by Angie řekla na to, že se s ním vyspala, že… se mu prostě dala. Netušila, jestli by měla pochopení a nesoudila ji. Znala sestru dobře, ale věděla taky, že je nevyzpytatelná. Rozhodla se to přesto risknout.
"Dobře," přikývla a vypnula zvuk, stejně se filmu moc nevěnovaly. "Přijel sem, peskoval mě kvůli Davidovi, a mně ruply nervy, takže jsem po něm křičela, on zase po mně. A pak se za své chování omluvil a -"
"Nééé!" vyhrkla Angie nevěřícně. "Neuvěřitelné! Pokračuj!"
"A potom… to na nás přišlo. Svlékal mě, líbal mě, recitoval mi u toho Shakespeara, kousek ze Zkrocení zlé ženy a pak Baudelaira, vytáhl se s citátem od Chaucera a nakonec i Ovidia, a to už bylo málem po mně. Prostě jsem mu podlehla, vyspali jsme se spolu. A -" Annie se zarazila, zda to říct nebo ne, ale co, nestyděla se za to, "já mu podlehnout chtěla." dokončila to pevně, až překvapila sebe samotnou.
"Ááá!" vypískla Angie, praštila sebou do hromady polštářů a teatrálně se ovívala dlaněmi šílenou rychlostí. "Bože, bože, BOŽE!"

Annie se usmívala, její sestra z toho byla očividně úplně vedle, ale v dobrém slova smyslu. Když se uklidnila a zase se posadila, usmívala se od ucha k uchu.
"Ty a ty tvoje básničky, jakmile ses o nich zmínila, bylo mi jasné, že vévoda Regulus Black skóroval!"
Annie měla pocit, že sestra je ještě nadšenější, než ona sama. "Básničky?" opakovala s úsměvem. "Drahá Angie, to je vysoce kvalitní poezie, ne žádné 'šel pan učitel a za ním pan ředitel'!"
"To máš fuk, stejně je to ve verších," mávla Angie rukou. "Mluv dál! Jaké to bylo? Jóó, to mi musíš alespoň zhruba říct! Víš, chodím teď s jeho bratrem, takže by mě zajímalo, jestli je nač se těšit a tak."
Annie se celá nadšená natočila k sestře a dala se do vyprávění. Nešla až do detailů, přeci jen to si chtěla nechat pro sebe, ale dosáhla toho, že Angie litovala svého rozhodnutí onehdy v horách - a to, že se se Siriem vyspí, až si ji vezme. Tehdy to měl být pro něj trest a podmínka, ale Annie měla pocit, že teď to byla spíš Angieina sebetrýzeň.
"A když jsem ráno probudila, byl tady, přímo na té pohovce naproti nám. Nádherný, jen v kalhotách a seděl jako pán. Byl tam, omotal si Sunnyho kolem prstu a pak jsme se tu spolu nasnídali,"
"Tos měla štěstí, že jsem byla znavená ze Sin City a nevběhla ti do pokoje, jak to občas ráno dělávám,"
"To tedy!" usmála se Annie. "Holt mi štěstí přálo,"
"Nebo spíš moje lehká kocovina," odtušila Angie. "Mám z tebe radost, Annie. To, že zůstal, to bych nebrala vůbec na lehkou váhu. A ta snídaně… Pravda, jdeš na to trošku od konce, ale hlavní je, že jsi na cestě,"

Ráno Angie přišla zpráva od Siria prakticky ve stejné chvíli, kdy přišla Annie od Reguluse. Angie však byla s obsahem sdílnější, Sirius jí psal, že mu přišla pozvánka na květnovou open akci nové pobočky značky Burberry a že by rád vyrazil s ní.
"Myslíš, že byli spolu, když ty zprávy poslali?" ptala se Angie.
Annie se zaculila a sledovala displej svého mobilu. "Ne, řekla bych, že vůbec,"
Když se pak Angie snažila ze sestry vydolovat, co jí psal Regulus, dostalo se jí pouze odpovědi, že je to poměrně intimní.
"Beztak ti detailně píše o snu, co se mu v noci zdál a ten byl o nějakém vašem dostaveníčku!" provokovala Angie. "A vévoda zase skóroval, co?" usmívala se, a když po ní Annie šlehla očima a zčervenala, Angie na ni ukázala prstem a vykřikla "bingo".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni pokud si tady byl/a

Click
neclick..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama